Přehled protiválečných protestů za 8. až 14. dubna 2024

Přinášíme informace o aktuálních protiválečných protestech v Rusku.

Arcibiskup z Kubáně (86 let) dostal pokutu za opakovanou diskreditaci armády

„Vchází do nich ďábel a posedává je. Už to nejsou lidé, nýbrž démoni, kteří ale mají lidskou tělesnou schránku, proto je mylně považují za schizofreniky…“, „Kachovská vodní elektrárna, kterou vyhodili do povětří, zmařila mnoho životů a záplavy učinily neplodnou téměř celou Chersonskou oblast. Ti, již spáchali toto veliké zlo, se duchovně připodobnili k satanovi“, „Po svržení jejich bolševického režimu se v Rusku objeví ještě čtvrtý ďáblův vyslanec – Abbadón,“ tak se o ruském režimu a invazi na Ukrajinu vyjadřuje 86letý kněz Viktor Pivovarov.
Za opakovanou diskreditaci ruské armády mu soud udělil pokutu ve výši 150 tisíc rublů (asi 38 tisíc kč). Arcibiskup měl kvůli svým výrokům problémy se zákonem už v březnu 2023, kdy policie provedla u něj v chrámu prohlídku a byla mu uložena pokuta 40 tisíc rublů (asi 10 tisíc kč), své vyjadřování ale nezměnil.

Město mluví

Aktivisté šíří ve Stavropolu protiválečné letáky, na nichž je napsáno “Ne válce” a přeškrtnuté písmeno “Z” (symbol ruské invaze na Ukrajinu).

Osamělé protesty a demonstrace

Dne 13. dubna s transparentem „Ne válce! Zachráníme životy Rusů“ protestoval aktivista z Novosibirsku Ilja Cypko. Zadržela ho policie a bylo proti němu sepsáno oznámení za „diskreditaci“ ruské armády. Když se advokát pokusil namítat a zažádal o psychologickou a lingvistickou expertízu, policisté odpověděli, že „je to i tak jasné jako facka“.

Diverzní akce a sabotáž

V noci na 9. dubna neznámý pachatel rozbil okno Muzea dějin speciální vojenské operace v Saratově a vhodil do budovy Molotovův koktejl. Následující den policie zadržela podezřelou Anastasiju Suščevskou (35 let), laborantku Kolské zdravotnické školy, žena čelí obvinění z atentátu.

Dne 11. dubna ve Smolenské oblasti člen ruského protiválečného partyzánského hnutí Algiz zapálil pojistkovou skříň na železnici.

Represe

Dne 5. dubna ve vazbě zemřel dobrovolník Alexandr Děmiděnko. Od začátku války pomáhal Ukrajincům vrátit se domů, vozil je z Bělgorodu na ukrajinská kontrolní stanoviště, často nechával uprchlíky přespat u sebe doma. Byl zatčen v říjnu 2023, když doprovázel na kontrolní stanoviště starší ženu z Ukrajiny. Během posledního půlroku Alexandr čelil mimořádnému psychickému nátlaku, včetně toho, že mu byly odepřeny návštěvy blízkých.

Vjačeslav Kuzněcov (36 let) byl odsouzen k 9 letům odnětí svobody za pokus vstoupit do Legie Svoboda Ruska: mezi 10. květnem a 5. červnem se dvakrát pokusil překročit hranici a dostat se na Ukrajinu.

Básník a autor Telegram kanálu Předrevoluční rádce Vjačeslav Malachov byl zatčen a obviněn z “diskreditace armády”, hrozí mu až 5 let odnětí svobody. Již dříve dostal pokutu za protiválečný příspěvek na sociální síti VKontakte.

Feministka Zalina Maršenkulovová čelí trestnímu stíhání podle paragrafu o „ospravedlňování terorismu“ kvůli příspěvkům na Telegramu, v nichž se vyjadřovala k vraždě ruského propagandistického blogera Vladlena Tatarského. Zalina napsala: „Bylo by pokrytecké projevovat soustrast lidojedovi, agresorovi a bývalému lupičovi, který podporoval vraždění na Ukrajině, která nikomu nic neudělala“.

Ljubov Lizunovová, sedmnáctiletá studentka SŠ z Čity, byla obviněna z podněcování teroristické a extremistické činnosti. Nejdříve pobývala v domácím vězení, ale v dubnu byla převezena do vazební věznice. Důvodem byla její činnost správkyně několika protiválečných kanálu na Telegramu.

Proti aktivistce protiválečného projektu „Freedom Birds for Ukraine“ Darje Bogdanovové bylo zahájeno trestní stíhání za „podněcování terorismu“. Obvinění bylo zformulováno na základě anonymního udání z února 2024. Jeho autora rozlítily Darjiny výroky z rozhovoru, v němž uvedla, že Rus může podporovat ukrajinskou armádu, a to i finančně. Do povědomí vešel především úryvek z rozhovoru, v němž Darja říká, že podporuje myšlenku vojenského útoku na Moskvu, pokud to bude jediná možnost, jak svrhnout vládní režim, a také, že „Moskvanům neuškodí, když uslyší sirénu vzdušného poplachu“.

Alexandr Skvorcov z Irkutsku byl odsouzen k 4 letům vězení za hanobení státní vlajky, rehabilitaci nacismu a ospravedlňování terorismu. Psal protiválečné komentáře na Telegramu a také strhl vlajku ze zdi sportovní školy a zmačkal ji.

Gaziz Davletbajev z Magnitogorsku byl odsouzen na 2 roky podle paragrafu o ospravedlňování terorismu. Důvodem byly jeho komentáře na sociální síti VKontakte, v jednom z nich se zmiňoval o zapálení odvodové kanceláře ve městě Bakal.

Dmitrij Aritkulov z poloostrova Čukotka byl odsouzen k 5,5 letům vězení za protiválečné příspěvky.

Soud prodloužil studentům Juriji Michejevovi, Matveji Mělnikovovi a Timofeji Mělnikovovi vazbu do 11. července. Mladíci čelí obvinění z diverze, měli zapálit vojenskou techniku na základně č.11291 v Moskevské oblasti.

Obžaloba navrhla trest 8,5 roku odnětí svobody pro bývalého pracovníka centra expertízy při Ministerstvu spravedlnosti RF Denise Mamedova. Společně s manželkou Marií rozhazoval protiválečné dopisy a psal protiválečné příspěvky. Mamedov se momentálně nachází v zahraničí a nadále podniká aktivní protiválečnou činnost.

Programátor z Mordvinska (38 let) byl zadržen na hranici s Kazachstánem na základě obvinění z ospravedlňování terorismu. Na internetových chatech vyzýval, aby lidé podpalovali vojenské objekty a materiálně podporovali ukrajinskou armádu.

Olga Meňšich, zdravotní sestra z Moskvy, byla převezena do cely předběžného zadržení do konání soudního zasedání. Je obviněna z šíření „dezinformací o ruské armádě“ za příspěvky o událostech v Buče a městě Vinnycja.

Devatenáctiletý student Vladislav Kulikov z Lipecku byl odsouzen k 9 letům odnětí svobody za vlastizradu. Čelil obviněním ze zapálení vzletové a přistávací dráhy a pokusu vstoupit do Legie Svoboda Ruska.

Odpírači účasti v bojích a tresty za odpíračství

Profesionální voják ze Sibiře Michail Děmin byl odsouzen k 2,2 letům odnětí svobody za ústní a písemné odmítnutí účastnit se vojenských operací na ukrajinském území.

Anatolije Ščetinina, který odmítl sloužit na území Ukrajiny a utekl do Arménie, unesli ve městě Gjumri ruští vojáci. Momentálně je držen na území ruské vojenské základny č. 102 v Arménii, odkud má být násilně převezen zpět do Ruska.

Dne 9. dubna byl ruský voják vůbec poprvé obviněn podle článku o dobrovolném zajetí. Informace se objevila na webu soudu v Chabarovsku. Muži hrozí až 10 let odnětí svobody.